Problematika současného systému financování sociálního 
zabezpečení.

Tato úvaha byla napsána v prosinci roku 2008. I když je následující 
text téměř 2 roky starý, nic mu neubralo na aktualitě.
I nadále se všechny sociální systémy potýkají se stejnými, ba ještě více 
zostřenými problémy. Aktualita této úvahy spočívá v neochotě zasáhnout do charakteru 
liberálního hospodářského systému.Proto jsou problémy sociálního zabezpečení  
ve všech ekonomikách liberálního, popřípadě neoliberálního typu očividně stejné.

Příjmová část sociálního systému je chronicky menší, nežli výdajová. To znamená, 
že celý systém je deficitní. Pod pojmem sociální systém se zde rozumí systém 
zdravotního a starobního pojištění.

Ostatní části sociálního systému, jako je podpora v nezaměstnanosti, sociální 
dávky a pod. zůstávají nezohledněné.
Celý systém propočtů je postaven na systému paritního podílu sociálních příspěvků 
jak platí dodnes ve Spolkové Republice Německo.Tento systém byl však nejnovější 
reformou opuštěn, kdy jednotlivé zdravotní pojišťovny mohou za účelem krytí vlastních 
deficitů požadovat po pojištěncích dodatkový příspěvek. Takto jsou odvody 
do nemocenského pojištění asymetrické v neprospěch pojištěnců.
Protože jsou tyto poplatky v závislosti na pojišťovně různé, není tento dodatkový 
odvod v následujících modelech zohledněn.
Myšlenka paritního podílu a způsob propočtu odvodů vázaných na živou pracovní sílu 
je tudíž 117 let starý systém, který nezohledňuje růst produktivity páce, postupující 
automatizaci a vlivy globalizace.

Již na základě jednoduchých modelů, spočívajících na zjednodušeném kalkulačním členění nákladů
a propočtu cen je možno dokumentovat změny a potíže financování sociálního zabezpečení 
v dnešní době.

Předpoklady a popis:

Jako základ pro modelové znázornění byly vybráni výrobci svíček a  dodavatelé malířských 
a natěračských prací.
V prvním případě  se jedná o výrobně nenáročnou produkci s možností mechanizace , v druhém 
případě se jedná o práce s vysokým podílem živé práce bez možnosti tuto  výrazně mechanizovat.

Model pracuje s Eurem jakožto evropskou měnou.
Údaje o nákladech, cenách , zisku a pod. jsou hypotetické. 
V modelu platí ceteris paribus. To znamená, že podmínky, které nejsou v modelu pojednány 
se nemění.
Malý rozsah výroby má za cíl vytvořit přehledné modely, znázorňující toky peněz a vliv 
jednotlivých druhů nákladů a cen na celkovou situaci podniků a jejich okolí.
VÝCHOZÍ STAV:
 
na trhu působí tři firmy:
Dvě se zabývají výrobou svíček, třetí provádí malířské práce.


Firma č1: výroba svíček

Počet zaměstnanců             6
Plat zaměstnanců           1500 €/měs
produkce                 30 000 svíček
náklady:
materiál a energie         6000 €
mzdové náklady             9000 €
vedlejší mzdy. náklady 20%
zaměstnanci                 900 €
příspěvek 
zaměstnavatele              900 €
ostatní náklady            4800 €
(telefon, úroky, odpisy atd. )
------------------------------------------
náklady celkem           21 600 €
------------------------------------------
kalkulovaný zisk  8%      1 728 €
-------------------------------------------
celkem                   23 328 €
cena za kus:23328/30000= 0,78 €

Firma zásobuje takový okruh zákazníků, který umožňuje odbyt celé produkce, doba obratu 
je jeden měsíc.
Pojištění majitele firmy je privátní a je hrazeno ze zisku.

Firma č2:

Firma stejného druhu o stejných nákladech  cenách a výnosech.

Firma č3:

Malířské a natěračské práce. Firma pracuje na základě hodinových zúčtovacích sazeb 
s tím, že vlastní spotřebu materiálu jako jsou barvy, tapety a pod. hradí přímo majitel. 
To znamená,
že zákazník platí dvě faktury: jednu za materiál, jednu za vykonanou práci.

počet zaměstnanců               5
plat zaměstnanců            1 600 €
produkce:
40 hod/týden, celkem 4*40=    160 hod/pracovníka
hodinová mzda                  10 €/hod
materiál  40% z mezd        3 200 €                   
mzdové náklady  :
10*160*5                    8 000 €
vedlejší mzd. náklady 20%
zaměstnanec                   800 €
příspěvek zaměstnavatel 800 €
ostatní náklady             2 500 €
(telefon, úroky, odpisy atd. )
------------------------------------------
náklady celkem             15 300 €
------------------------------------------
kalkulovaný zisk 10%        1 530 €
-------------------------------------------
  celkem                   16 830 €

Hodinová zúčtovací sazba: 16 830/(160*5)=21,04€/hod

Platby do sociálních fondů:
firma F1:     1 800 €
firma F2:     1 800 €
firma F3:     1 600 €
------------------------------------------
příjem celkem 5 200 €/měs.
Příspěvky zaměstnavatelů jsou soukromého rázu a nejsou v modelu zohledněny

 
VLIV PRODUKTIVITY PRÁCE


Firma F1 se rozhodla posílit vlastní postavení na trhu formou modernizace vlastního
zařízení a propustí 3 zaměstnance. Zbývajícím zaměstnancům zvýší mzdy z 1 500 na 1 700 €/měsíc.

počet zaměstnanců                3
plat zaměstnanců             1 700 €/měs
produkce 45 000 svíček

náklady:
materiál a energie           9 000 €
mzdové náklady               5 100 €
vedlejší mzd. náklady
zaměstnanec     20%            510 €
příspěvek 
zaměstnavatele 20%             510 €
ostatní náklady              6 000 €
(telefon, úroky, odpisy atd. )
------------------------------------------
náklady celkem              21 120 €
------------------------------------------
kalkulovaný zisk  27,84%     5 880 €
-------------------------------------------
celkem                      27 000 €
cena za kus:21 120/45 000= 0,469 €/kus
                  při ceně 0,60€/ kus docílí F1 tržbu ve výši
                  27 000 €
                  zisk firmy: 27000-21 120=5 880 €

Cenový rozdíl proti F2 je 0,78-0,6=0,18 €, což znamená pokles ceny o (1-0,769)*100= 23,08%

U F2 vyvolá tato změna na trhu následující změnu:
Aby firma dosáhla srovnatelné ceny, musí snížit vlastní náklady rovněž na 0,60€/kus.
To znamená snížit vlastní náklady o 23%.
V tomto případě existují dvě alternativy:


1)   
F2  řeší nastalou situaci formou snížení mzdových nákladu formou úspory pracovních sil.
Úspora celkových nákladů: 21 600*0,23=4 968 €
Mzdové náklady/pracovníka: 1 500+300=1 800€
Nutná úspora pracovních sil:4 968/1 800 =2,76 prac.síly
Firma by musela propustit 2 pracovníky, ale tím snížit vlastní 
kapacitu, což znamená ztrátu podílu na trhu.

2)
F2 reaguje rovněž modernizačním opatřením.
Souhrnná kapacita firem se zvýší na 90 000 svíček.
Celková spotřeba však činí 60 000 svíček, což znamená přesycení trhu o 30 000 kusů.
                
Pro podnik F2 se jeví alternativa č.2 jako výhodnější a propustí rovněž 3 pracovníky.
Nárůst zisku z původních 1 438 na 5 880 umožńuje podnikatelům vzít v úvahu i případné 
částečné nevyužití kapacit.

Předpokládejme, že všechny náklady, vyjma spotřeby materiálu a energie tvoří fixní náklady.
Pak variabilní náklady představují částku 9 000 €,  fixní náklady dosahují 
výše  23 328-9 000=12 120 €, 
což znamená: variabilní náklady:       9 000/45 000=0,2 €/kus
                       fixní náklady :12 120 €
Bod zvratu při ceně 0,60 €/kus:
x*0,60=x*0,2+12 120
x= 30 300 kusů.
Z uvedeného vyplývá, že firmy se dostanou do ztráty při poklesu využití kapacit následkem
poklesu poptávky o (1-30 300/45 000)*100=32,67%.


Bod zvratu u firmy F3:
       variabilní náklady:    3 200/800=4 €/hod
       fixní náklady:        12 100 €
 
Bod zvratu při ceně 21,04 €/hod
       21,04*x=4*x+12 100
       x =710,09 hod     
 
Obě firmy F1 a F2 zlepšily vlastní postavení na trhu razantním zvýšením zisku při poklesu cen 
na trhu.
Firma F3 nemůže s ohledem na vysoký podíl lidské práce a nemožnost racionalizovat služby
formou intenzivního zvyšování produktivity práce navyšovat vlastní rentabilitu.
Z propočtu bodu zvratu vyplývá, že výpadek (800-710= 90) 90-ti hodin stačí, aby se zisk firmy
snížil na nulu.
 
Zcela jinak vyhlíží situace v oblasti sociálního zabezpečení.
Model vykazuje 6 nezaměstnaných a pokles příjmů  do sociálních fondů:

           Poč. stav     souč. stav
firma F1:  1 800 €       1 020
firma F2:  1 800 €       1 020
firma F3:  1 600 €       1 600
------------------------------------------
celkem     5 200 €       3 640 €

Celkový deficit činí 5 200-3 640=1 560 €
Při 30% dani z příjmu je nárůst státního rozpočtu: ((1 700-170)*6-(1 500-150)*12)*0,3=-2 106 €
Nárůst daně ze zisku právnických osob: (5 880-1 728)*2*0,3=2 491,2 €
Nárůst daně z obratu při 16% : 0,16*(90 000*0,6-60 000*0,78)=1 152 € na 8 640 €

Nárůst příjmů státního rozpočtu činí  1 537,20 €
Náklady spojené s výplatou podpory v nezaměstnanosti jsou hrazeny z příslušného pojištění
a nejsou jak nákladově, tak i výdajově zohledněny. Rovněž tak není zohledněn pokles kupní síly 
obyvatelstva vlivem nezaměstnanosti.

Stát uhradí  deficit sociálního fondu nárůstem příjmů s tím, že dojde ke zvýšení procentuálního 
podílu příspěvků, takže sociální fond musí pokrýt vlastní výdaje ve výši 3 640+1 537,2=5 177,2 €
Pro vyrovnání deficitu i v příštích obdobích volí pojišťovny procentuální sazbu ve výši 25%
 
              prac.    mzda   pův.stav             nový stav    pův. celk.         nyní celk.
                                 20%                 25%
F1             3        1700       340               425             1020             1275
F2             3        1700       340               425             1020             1275
F3             5        1600       320               400             1600             2000
--------------------------------------------------------------------------------------------
celkem                                                               3640            4550 €

Zbývající částka 5200-4550=650€ bude uhrazena zvýšením příplatků za léky.

Zjednodušené modelování vlivu racionalizace výroby formou  intenzivního zvyšování produktivity
práce ukazuje, že tyto obory snižují příspěvky do sociálních fondů. Vzniklé deficity jsou 
vyrovnávány zvyšováním procentuálních sazeb. V tomto případě jsou nejvíce postihovány obory 
s vysokou náročností na živou práci.
Zatím co obory s možností racionalizace přeměňují příspěvky do sociálních fondů na zisky, 
zvyšují vlastní konkurenceschopnost snižováním cen, jsou obory s vysokou náročností na živou práci
nuceny vyrovnávat zvyšující se náklady zvyšováním odbytových cen. 
Zvyšování cen má negativní dopad na poptávku, což snižuje v těchto oborech tržby a vyvolává zpětně 
tlak na mzdy.

V našem případě zvyšuje F3 hodinovou zúčtovací sazbu na 21,54€/hod za konstantního zisku.
Tímto se mění rentabilita nákladů z 10% na 9,74%.
Firma F3 pracuje  s kapacitou 800 hod prakticky na bodu zvratu  a řeší tento problém
Propuštěním pracovníků ve vyšší tarifní třídě a přijetím mladých pracovníků v nižší tarifní třídě.
Ideálním kandidátem na uvolněné místo je mladý pracovník, vyučený v oboru, avšak bez výučního listu.
( pracovník s nedokončeným vzděláním) Tento je zařazen do platové třídy jako pomocný dělník,
ale vykonává práci kvalifikovaného dělníka. Tuto záměnu umožňuje systém hodinových a fixních platů.
Praxe ukazuje, že sice ne vždy, ale hodně často je vysoká kvalifikace uchazečů o místo bez praxe
pro tyto spíše nevýhodou, než výhodou. 

Další možností je přeměnit část pracovních příležitostí na minijoby.
Pod pojmem minijob se rozumí pracovní poměr, ve kterém je měsíční plat limitován maximální výši 
400 €/měsíc.
 Přesnou informaci je možno získat na 


Uvedené kalkulace, byť by i značně zjednodušené ukazují, že výdaje firem a zaměstnanců 
na sociální účely jsou započteny v nákladech a tudíž obsaženy v odbytových cenách.
Z pohledu koloběhu oběžného i fixního kapitálu hradí vzniklé výdaje na sociální zabezpečení 
spotřebitel, a nikoliv firma a její zaměstnanec(Jeho mzda je započtena v nákladech také.).
V ekonomice podniku stále platí zákon reprodukce který říká, že náklady jsou zdrojem úhrady 
spotřebovaného kapitálu, v tomto případě i výdajů na sociální zabezpečení.
Firma je vlastně pouze zúčtovacím místem, kde se účetně uvedené příjmy rozkličují za účelem 
odvodu příslušných finančních částek jednotlivým pojišťovacím ústavům.


Vážným problémem pro firmu je vývoj cen na trhu. Odběratel bude za všech okolností preferovat
nižší cenu.
Je-li odběratel vůči dodavateli ve výhodném postavení, např. je velkoodběratelem, nebo dodavatel 
je v roli subdodavatele, pak má odběratel možnost efektivně nutit dodavatele snižovat odbytové 
ceny. Tento negativní dopad na hospodářskou situaci podniku má i konkurenční tlak na trhu.

Vliv klesající ceny na ziskovou situaci podniku 



Nevýhodou celého systému je vazba propočtu, kalkulace a odvodu na živou práci. 
Při systému pevných tarifních mezd, popřípadě hodinových mezd, představují tyto fixní 
náklady, které jsou k zakázkové situaci a vývoji odbytových cen necitlivé.

Vliv zvyšování mezd na ziskovou situaci podniku.

 
V obou případech se bude podnik snažit řešit danou situaci především tlakem na mzdy 
a procentuální výši odvodů do sociálních fondů, neboť tento způsob snižování nákladů má okamžitou 
účinnost a je investičně neutrální.

Z obou tabulek je zřejmé, že podnik vidí vedlejší mzdové náklady jako vlastní výdaj, který nemůže
vlastní podnikatelskou aktivitou ovlivnit.

VLIV GLOBALIZACE


Firmě F1 se nepodařilo racionalizační akcí nabýt na trhu převzaly, protože konkurent, firma F2
reagovala stejným způsobem. Navíc se na trhu přes snížení ceny projevuje nadbytek nabízeného 
zboží a poptávka se vyvíjí zpět směrem k 60 000 kusů svíček.
Nárůst zisků obou firem vyvolal tlak na mzdy a tím i zvýšení příslušných  mzdových tarifů o 5%.

Z toho důvodu se rozhodne firma F1 zrušit výrobu ve státě A přemístit tuto do státu B, který nabízí 
lepší podmínky pro podnikatelskou činnost:
1)	Daň z příjmu fyzických a právnických osob:19%
2)	Průměrná mzda 700 €, 60% pracovníků tento průměr nedosahuje.
3)	Nezaměstnanost 10%, úroveň vzdělání je srovnatelná se zemí A.


Počet zaměstnanců                   3
Plat zaměstnanců                  600 €/měs
produkce 50 000 svíček

náklady:
materiál a energie             10 000 €
mzdové náklady                  1 800 €
vedlejší mzd. náklady
zaměstnanec     25%               225 €
příspěvek 
zaměstnavatele 25%                225 €
ostatní náklady                 6 000 €
(telefon, úroky, odpisy atd. )
------------------------------------------
náklady celkem                 18 250 €                         
-----------------------------------------
kalkulovaný zisk   36,986%      6 750 €
-------------------------------------------
celkem                         25 000 €
cena za kus:18 250/50 000= 0,365 €/kus
                  při ceně 0,50€/ kus docílí F1 tržbu ve výši 25 000 €
                  zisk firmy: 25 000-18 250=6 750€

Cenový rozdíl proti F2 je nyní 0,6-0,5=0,10 € což znamená pokles ceny o (1-0,8333)*100= 16,66%


Bod zvratu firmy F1 při ceně 0,50€/kus:
x*0,50=x*0,2+8250
x= 27 500 kusů.

Firma F2 je postavena před následující alternativy:
1) snížit cenu na 0,5 €/kus, a tak udržet paritu podílu  na trhu

počet zaměstnanců                   3
plat zaměstnanců                1 785 €/měs
produkce 50 000 svíček

náklady:
materiál a energie             10 000 €
mzdové náklady                  5 355 €
vedlejší mzd. náklady
zaměstnanec     25%            669,38 €
příspěvek 
zaměstnavatele 25%             669,38 €
ostatní náklady              6 000,00 €
(telefon, úroky, odpisy atd. )
------------------------------------------
náklady celkem              22 693,76 €
------------------------------------------
kalkulovaný zisk  10,16 %    2 306,24 €
-------------------------------------------
celkem                      25 000,00 €
cena za kus:22 693,76/50 000= 0,454 €/kus
                   při ceně 0,50 €/ kus docílí F1 tržbu ve výši  25 000 €
                  Zisk firmy: 25 000-22 693,76=2 306,24 €
                  Při zdanění 30% je cisty zisk 1 614,90 €

2) Přesunout výrobu do ciziny se stejnými, nebo lepšími podmínkami pro podnikatelskou činnost.
    Na základě propočtu uvedeného v bodě 1 se firma F2 rozhodne propustit všechny pracovníky
    a  přesunout výrobu rovněž do země B.

Situaci v zemi A ukazuje následující tabulka:

firma         počet.                   počet           příjem sociál.              příjem sociál.
             nezaměstn.              zaměstn.         fondy vých. stav            fondy nový stav
-------------------------------------------------------------------------------------------------
   F1           6                       0                   1 800                             0  
   F2           6                       0                   1 800                             0  
   F3           0                       5                   1 600                         2 000  
-------------------------------------------------------------------------------------------------
celkem         12                       5                   5 200                         2 000
    
V našem příkladu se sociální systém vlivem úbytku pracovních míst zcela zhroutil.
Dotace ze státního rozpočtu nejsou možné, neboť tento se zhroutil taktéž.
Daň z příjmu fyzických osob platí pouze zaměstnanci firmy F3.
Příjem z daně z obratu činí při sazbě 16% pouze 8 000 €
Firmy, působící v zahraničí a platící sníženou daň ( země A 30%, země B 19%)
neplatí v zemi A již žádné daně. Toto umožňuje dohoda v rámci EU o dvojím zdanění.
To znamená, že byl-li příjem právnických osob zdaněn v jedné zemi, nemůže být zdaněn ještě 
jednou v druhé zemi.

Uvedený model a jeho vývoj odpovídá až překvapivě dobře jevům a vývojovým tendencím 
minimálně v Evropské Unii.
Uvedené dokazuje následující tabulka a komentář, převzatý z knihy
Albrecht Múller, Lživá reforma ( Die Reformlüge)
vydané 2004 v SRN  ukazující rozsah přesunů jednotlivých odvětví z a v SRN:


Odvětví                1960            1970                1980              1990            2000
--------------------------------------------------------------------------------------------------
textilní a oděvní    1 269 000      1 054 000            674 000           469 000         230 000
prům.
kožedělný prům.        267 000        204 000            121 000            66 000          31 000
hornictví a
těžba kamene           871 000        591 000            466 000           370 000         128 000
chemický prům.         534 000        657 000            625 000           644 000         522 000
strojírenství        1 043 000      1 227 000          1 131 000         1 211 000       1 164 000
automobilový prům.     596 000        921 000          1 029 000         1 122 000       1 055 000

Pramen: Spolkový statistický úřad, statistické ročenky 1994 a 2003, 
Wiesbaden 1994/2003 Str. 112f./str/111f.

Autor komentuje tento vývoj jako přesun pracovních sil v jednotlivých odvětvích 
( textilní, automobil. Průmysl) s poukazem, že v posledních letech i toto odvětví zaznamenává mírný 
pokles. Jako příčinu vidí autor v konjunkturální depresi.
Razantní přesun automobilového průmyslu z SRN zaznamenává jak česká, tak i slovenská ekonomika.
V současné době má SNR 4 535 000 nezaměstnaných. Pokles pracovních příležitostí na plný pracovní 
úvazek se snížil v roce 2005 oproti předchozímu roku o 428 000 pracovních míst.
Za letošní rok představuje tento úbytek 88 000 míst. 
Pracovní agentura zaznamenává 775 000 neobsazených pracovních příležitostí, jenže v oblasti nízkých 
mezd, převážně  minijobů. ( příjem max. 400€/měsíc) .
(údaje Spolkové Pracovní Agentury  05.2006)

V r.2010  došlo nárůstu nezaměstnanosti na hodnotu 5 829 000 osob(stav II. čtvrtletí 2010
Nová místa jsou nabízena převážně ve službách, jako minijoby a v oblasti najímání pracovních sil. 
Pro srovnání průměrný plat prodavačky v maloobchodě činí 1 397 až 1 981 €. Tyto se nyní rozdělují na
více minijobů, kde je příspěvek na soc zabezpečení 4%, zatím co při plném úvazku 20%
Uvedené tendence naznačují masivní přeměnu pracovních míst na plný úvazek v minijoby.
Zde se ovšem nabízí i jiná otázka:
Na co a v jakém rozsahu se bude orientovat ekonomika státu, ve kterém probíhají již po desítky let 
takovéto změny, jestliže vláda má v neoliberálním společenskovýrobním systému pouze motivační 
nástroje řízení ekonomiky, a to ještě samodestruktivní jak v oblasti sociální, tak i daňové.

Na které obory vědy a výzkumu se má ekonomika státu soustředit, jestliže prostě ani neví, 
které obory a kdy přejdou do útlumu. Toto platí zejména i pro volbu studijního, popřípadě učebního 
oboru nastupující generace.


Hospodářská soutěž vede objektivně k převisu kapacit. V SRN se pohybovalo využití kapacit v letech 
1980 až 2002 mezi 78,6 v roce 1982 až  89,4% v roce 1990. Ve stejném období stoupala kontinuálně 
nezaměstnanost z 3,8% v roce 1980 na 11,6% v roce 2003.(10,8% rok 2002).
(Albrecht Müller, Lživá reforma ( Die Reformlüge)).


O úrovni lékařské péče v SRN svědčí i čekací doby:
Všeobecný lékař v průměru 2 až 3 dny (vyjma akutních případů)
Odborný lékař 3 dny až několik týdnů
Specialista (např. Revmatolog) až 6 měsíců na první návštěvu, jinak řádově týdny.

 
ZÁVĚR

Když zaváděl říšský kancléř Otto von Bismarck systém zdravotního a penzijního pojištění,  zavedl 
paritní systém z obavy, že by jednostranné zatížení pracovní síly vysokými náklady na pojištění 
vyvolalo jednak bouři nevole a jednak zcela neúnosné zatížení tehdy nízkých mezd.
Dále je třeba vycházet z historické zkušenosti úrovně mechanizace práce v období průmyslové revoluce,
kdy byla pracovní síla hlavní  a neodmyslitelnou složkou výrobního procesu. Tomu  tak v současné 
době  již dávno není. Díky razantnímu růstu výrobních sil je přetrvávající systém základu propočtu 
odvodů do sociálních fondů anachronizmem.

Vezmeme-li v úvahu ještě jednou zákon koloběhu kapitálu, pak jediný, kdo vlastně přispívá 
do sociálních fondů je konečný spotřebitel tím, že nakupuje výrobky. To platí v plném rozsahu 
i pro spotřebitele v důchodovém věku.
Nakupuje- li spotřebitel výrobky domácí produkce, hradí tak i příspěvky do domácích sociálních 
fondů. Kupuje-li importované výrobky, pak hradí příspěvky do sociálních fondů státu kde byly 
vyrobeny, pakli tam vůbec jaké jsou. Toto platí i o exportu.

Jestliže se však exportní výroba soustřeďuje do zemí s nízkou mzdou, pak i takto získané příspěvky 
do sociálních fondů jsou nízké, neboť jsou vázány na nízkou mzdu. To platí v plné míře i o nových 
členských zemích EU. Vezmeme-li v úvahu ceny léčiv na evropském trhu, máme co činit se dvěma druhy 
cen a dodavatelů:

1) Léky chráněné licenčním právem. Díky vlastnictví licenčních práv je daný výrobce absolutní 
       monopolista a určuje ceny podle množství peněz na trhu. Takto jsou tržní mechanizmy nabídky 
       a poptávky neúčinné.
       Tak na příklad léčba polyarthritis (chronický revmatizmus) stojí v SRN
       při aplikaci Metotrexatu 1000 €, při aplikaci nového preparátu Humira 19 000 €/rok navíc. 
       Podle údajů distributora jmenovaného léku stojí v České Republice dvojinjekce 40.378,0 Kč, 
       což odpovídá při směnném kurzu 25 Kč/€ 40 378/25=1615 €. V SRN stojí zmíněné balení 1855 € .
       Vezmeme-li  konstantní podíl příspěvků do sociálních fondů ve výši 20% při minimální mzdě 
       v Luxemburgu a v České Republice,  pak přispívá v Luxemburgu 1855/(1360*0,40)=3,41 pracovníka,
       zatím co v České Republice to jsou 
       23513/25=940,5 € odv.na soc zab 31,5%=296,1 € 1615/296,1=5,45 pracovníků
       
       
2)	Zvýšená snaha po úsporných opatřeních formou preference levnějších alternativních léků
        způsobuje jejich zvýšenou poptávku a tím také zvyšování jejich cen na trhu.
        Výrobci a distributoři těchto léků se budou snažit cenově se přiblížit nově vyvinutým 
        lékům dobře vědouc, že bez medikamentózní léčby je moderní medicína prakticky bezmocná.

V obou případech je výdaj za léky doslova životně důležitý, tudíž nutný, nikoliv pouze možný.
Argumenty uvedené v bodě 1 a 2 platí v plné míře i pro lékařské vybavení přístroji a nástroji.

Jako schůdná cesta se jeví vázat  příspěvky do sociálních fondů na nakupované zboží a nikoliv 
na živou práci.

Přepočet odvodů do sociálních fondu v našem modelu ukazuje následující tabulka.

Propočet předpokládá, že dosavadní příspěvky, vázané na mzdu budou z 50% přeměněny na zisk 
a zbývajících 50% bude vyplaceno ve formě mzdy.
Z uvedené tabulky vyplývá značná nerovnoměrnost zatížení mezd v jednotlivých oborech. 
Navýšení sociálního příspěvku v případě masové produkce zvýší konečnou cenu jen nepatrně,zatímco 
tento příspěvek vázaný na produkci oborů s vysokou pracností by mohl být takto snížen.
Výhodou tohoto systému je vysoká pružnost vzhledem k výkyvům spotřeby na trhu na jedné straně,
nevýhodou je nestabilita příjmů soc. fondů. Tento problém lze však řešit úpravou procentuálních 
sazeb.

Jako podpůrné řešení se jeví kromě toho zavedení systému minimálních a maximálních cen.
Toto opatření je logickým pokračováním  již zavedených a existujících minimálních mezd. 
Systém minimálních a maximálních mezd a cen vymezuje konkurenční rozmezí a zaručuje 
podnikům, stejně jako zaměstnancům určitou jistotu přežití. Sociální jistota musí platit 
jak pro občana, tak i pro podnik.
Ze sociální nejistoty v podnikatelské sféře (dumpingové ceny) se odvíjí všeobecná sociální
nejistota celé společnosti. V moderní době již není soukromé podnikání privátní záležitost 
jednotlivce, nebo skupiny jednotlivců, nýbrž úhelným kamenem celé společnosti, tudíž 
celospolečenská záležitost, vyžadující celospolečenskou kontrolu. Toto platí v plné míře 
i pro privatizační snahy v oblasti zdravotní péče.