Jakého ptáka má ODS ve znaku- díl II.

 


Ten, kdo si přečte volební program ODS musí zjistit, že pták, kterého tato strana má ve znaku,
je skutečně sociální predátor. K tomuto přesvědčení musí dojít každý, kdo se nad oním
programem zamyslí s tužkou v ruce. Jako důkaz lze použít jednoduché kupecké počty,
sloužící ke kalkulaci nákladů, zisku a ke stanovení ceny.
Je možné, že se mé výpočty neshodují přesně s platnými sazbami. To je ovšem nepodstatné,
neboť smyslem tohoto pojednání je ukázat toky peněz, tudíž kdo co platí a kdo má z čeho
jaký užitek. Náš model je zjednodušený a neobsahuje tudíž ani triky daňových poplatníků.

Podle údajů  wikipedie.cz 

odvádí zaměstnavatel 26% a zaměstnanec 8% ze mzdy před zdaněním, přičemž podíl
zaměstnance je odpočten z jeho mzdy.
Tím vzniká dojem, že příspěvky na sociální zabezpečení platí jak zaměstnavatel, tak i
zaměstnanec v uvedeném poměru. To ovšem, jak ukazuje náš výchozí příklad, není pravda.
Pro vysvětlení toku peněz určených na sociální zabezpečení jsem zvolil jednoduchý model,
spočívající na obecném, zjednodušeném kalkulačním vzorci, který se běžně používá 
pro výpočet ceny výkonu (nákladů, tržeb a zisků).

V našem případě se jedná o výrobu svíček.

Výchozí stav:
počet zaměstnanců              6
plat zaměstnanců          22 328 Kč/měs.
produkce                  30 000 kusů svíček/měsíc.
Model předpokládá, že firma prodá celou svou produkci.
Protože daný model zobrazuje toky peněz v hospodářství, je nutno do něho zahrnout i spotřebitele. 
Pro názornost reprezentuje všechny spotřebitele oněch vyrobených svíček
paní Nováková. (Jméno je vymyšlené.) 

náklady:
materiál a energie         156 000 Kč
mzdové náklady             133 968 Kč
vedlejší mzdové náklady 
zaměstnanci   8%            10 718 Kč
příspěvek 
zaměstnavatele  26%         34 832 Kč       
ostatní náklady            120 000 Kč
(telefon, úroky, odpisy atd. )
------------------------------------------
náklady celkem          455 518,00 Kč 
------------------------------------------
kalkulovaný zisk  8%     36 441,44 Kč
-------------------------------------------
celkem                  491 959,44 Kč

cena za kus:491 959,44/30 000= 16,40 Kč
odvody sociálního zabezpečení:
zaměstnanci:                           10 718 Kč
zaměstnavatel:                         34 832 Kč
podnikatel: 36 441,44*0,26=             9 475 Kč
------------------------------------------------------------
Celkový odvod na sociální zabezpečení: 55 025 Kč.

Již z uvedené kalkulace vyplývá, že jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec pouze odvádějí
příspěvky na sociální zabezpečení. Odvádějí, ale neplatí. Platí konečný spotřebitel.
Jinak vyjádřeno: Jestliže stará paní Nováková koupí a zapálí na hřbitově svíčku za jejího
zemřelého manžela, pak je to ona, která zaplatila nejen odvody na sociální zabezpečení, 
ale i zisk a z něho odvedené dávky sociálního zabezpečení pana podnikatele. 
Důchod a zdravotní péči si takto platí formou koupě předmětů konečné spotřeby sama. 
Jsou to tudíž její peníze,její majetek, který se jí přes odvody na sociální zabezpečení 
vrací ve formě vyplacených dávek zpět. Podnik, jak Wikipedia správně uvádí, tyto peníze 
prostě odvede ve prospěch sociálních fondů. Tyto prostředky nejsou tudíž majetkem podniku.

ODS slibuje v jejím volebním programu pod nadpisem
Společně pro lepší život:

„Zpružníme pracovní trh vyšším podílem dočasných a částečných úvazků.
Snížíme odvodové zatížení práce na sociálním pojištění.“

Poslední věta je nesmysl, neboť zatížen odvodem je konečný spotřebitel, který má odvody
na sociální zatížení zakalkulovány v ceně a nikoliv zaměstnanec, nebo pan podnikatel.
ODS takto programově, jak uvedeno dále, vykrádá český sociální systém tím, že
transformuje v ceně zakalkulované vedlejší mzdové náklady do zisku.

Místa na částečný úvazek jsou v ekonomické terminologii obvykle označována jako minijob.

Převeďme tento slib lepšího života do našeho kalkulačního modelu:
Zaměstnavatel přeorganizuje práci tak, že bude moci zaměstnat 5 pracovníků na plný úvazek
a jednoho pracovníka na poloviční úvazek(minijob) .
Zároveň dojde ke snížení procentuálních sazeb: zaměstnanec na 6%, zaměstnavatel 20%.
Cenu výrobku ovšem nesníží. To je i v zájmu státu, protože snížení ceny znamená snížení
DPH. Protože ODS hodlá snížit DPH na 15%, pak bude mít vláda zájem na zvyšování cen,
neboť takto sníží výpadek příjmů z daní, který nastal v důsledku snížení jejich procentuálních
sazeb.

Nový stav:   
počet zaměstnanců  6
plat zaměstnanců   5        22 328 Kč/měs.
poloviční úvazek:  1        11 164 Kč/měs.
produkce:                   30 000 kusů svíček

náklady:
materiál a energie         156 000 Kč
mzdové náklady             122 804 Kč
vedlejší mzd. náklady 
zaměstnanci   6%             7 368 Kč
příspěvek 
zaměstnavatele  20%         24 560 Kč       
ostatní náklady            120 000 Kč
(telefon, úroky, odpisy atd. )
------------------------------------------
náklady celkem             430 732 Kč 
------------------------------------------
zisk      30 000*16,40 –430 732=61 268 Kč
-------------------------------------------
nárůst zisku:61 268 -36 441,44  =24 826,56 Kč

příspěvky na soc. zabezpečení:
zaměstnanci: 7 368 + 24 560=  31 928 Kč
podnikatel:     61 268* 0,20= 12 254 Kč
-------------------------------------------------
celkem:                       44 182 Kč
Úbytek příjmů sociálního zabezpečení: 55 025 - 44 182= 10 843 Kč.
V našem případě se zaměstnanost nezměnila, ale přitom došlo ke snížení příjmů, 
a tím i výdajů na sociální zabezpečení. Naše paní Nováková takto zaplatí sice 
stejnou cenu, ale dostane ze sociálního zabezpečení méně. Zato ale zaplatí 
panu podnikateli vyšší zisk.
Tím zaplatí panu podnikateli připojištění na lepší zdravotní péči, popřípadě vyšší důchod.
Zaměstnanec, který pracuje na poloviční úvazek při poloviční mzdě, bude mít nižší
starobní důchod, základní zdravotní péči, neboť jeho průměrný měsíční plat bude
hluboko pod celostátním průměrem. Jak váženým klientem potom v případě nemoci bude,
když mu z platu nezbude na připojištění, si lze lehce představit. 

V kapitole „Co nabízí ODS pro zdravotnictví“ deklaruje ODS „Možnost výběru rozsahu 
zdravotního pojištění „ jako výhodu. Pod tímto zdánlivě výhodným řešením se neskrývá
nic jiného, než možnost zdravotních pojišťoven nabízet rozsah zdravotní péče v závislosti 
na výši příspěvků, které odvádí plátce pojištění v závislosti na svých příjmech.
V tomto případě si náš podnikatel zaplatí komfortní zdravotní péči, zatímco jeho zaměstnanci
a ti, kteří jsou z práce buď vyřazeni(nezaměstnaní) nebo starobní důchodci dostanou 
obyčejný základ závislý na příjmech pojišťoven. Ty jsou jak známo deficitní.
Takže naše paní Nováková zaplatí panu podnikateli nadstandardní zdravotní péči, ale sama
spolu s jeho zaměstnanci se bude muset spokojit se standardem, jehož výši nebude moci
ovlivnit. Ten určí zdravotní pojišťovna, aniž by se dotčených zeptala, zda je standard
dostačující, či nikoliv.

Jak lepší společný život bode mít pan podnikatel, jeho zaměstnanci a paní Nováková
raději komentovat nebudu.

dále